O slavnostech, svátcích a památkách ostatních svatých z odd. 821–845 zpíváme ty písně, které se k danému světci vztahují; buď osobně (písně k sv. Josefu, Anně, Cyrilu a Metodějovi, Václavovi aj.) nebo ke skupině svatých, do které světec patří (mučedníci, duchovní pastýři atd., všichni svatí).

O slavnostech, svátcích a památkách českých patronů, ke kterým nemáme vlastní píseň, můžeme použít ke vstupu příslušnou sloku písně 838 a od sloky před evangeliem pokračovat mešní písní ke skupině svatých, do které světec patří (např. Jan Sarkander: ke vstupu 838, 11. sloka, dále od 2. sloky buď 842 – k mučedníkům nebo 843 – k duchovním pastýřům nebo 841 – k svatým obecně).

Pokud k některé slavnosti, svátku nebo památce neznáme vhodnou píseň, vybereme některou z obecných mešních písní (512 ad. nebo z odd. 701 ad.), v případě oslav svatých mešní písně ke skupině svatých (842, 843, 844, 845) nebo obecně k svatým (840, 841).

Hrajeme písně z odd. 401–413, při památkách, svátcích a slavnostech písně vhodné k příslušnému mešnímu formuláři.

OL též 481, 482, 483, 484, 485

Ve velikonoční době se místo modlitby Anděl Páně modlí Raduj se, nebes Královno. Volným překladem této antifony je píseň 407. Proto ji zpíváme tam, kde by se shromáždění modlilo mimo dobu velikonoční Anděl Páně, zvl. na závěr bohoslužby kolem poledne a večer.

OL též 485