Parafráze Te Deum — hymnu díkůvzdání par excellence. Klíčové slovo příležitosti je přímo Te Deum; píseň oslavuje Boží věčnost, neměnnost a slávu trojím Sanctus s cherubíny a serafíny, završenou prosbou o milost.

Přímo děkovná píseň — 'Tobě buď díkůčinění' — s motivem Boží prozřetelné péče o stvoření a sedmičlennou doxologií (čest, moc, síla, jasnost, sláva), odrážející nebeskou chválu ze Zj 5,12–13.

Přímé díkůvzdání za Boží dobrodiní 'v každou chvíli'; refrén 'Buď tobě, Bože, chvála' je litanická aklamace vděčnosti; motiv chvály ve zdraví i neštěstí odráží postoj Jóba (Job 1,21) a Ž 34,2.

Píseň 'Dobrý jsi, Bože, navěky' oslavuje Boží věčnou dobrotu a sebedarování — odráží Ž 136,1 ('jeho milosrdenství trvá navěky'), jedno z klíčových slov příležitosti.

Parafráze Izajášova chvalozpěvu (Iz 12) — 'vážiti vody ze studnice spásy'; osobní vyznání 'Bůh síla má je, spasení mé' a výzva ke společnému velebení přesně odpovídají díkůvzdání za Boží milosrdenství.

Parafráze Žalmu 103 — 'veleb Hospodina, má duše' — oslavuje odpuštění, uzdravení, korunu milosti a otcovský soucit; universální doxologie celého stvoření a andělů ladí s radostnou chválou díkůvzdání.

Chvalozpěv s kosmickou doxologií 'Hoden je Bůh chválení od nás i od všeho stvoření'; motivy shromáždění rozptýlených ovcí a vykoupení poskytují teologický důvod k vděčnosti.

Krátká píseň 'Budiž chvála za milosti' — přímé díkůvzdání za udělené milosti s prosbou o Ducha Svatého a aktem odevzdání se Bohu; slavnostní aleluja podtrhuje radostný ráz.

Chvalozpěv oslavující Boží dobrodiní a naplnění spásy v milovaném Synu — 'z dobroty jeho stvořená'; oblouk stvoření–zaslíbení–naplnění v Kristu dává teologický základ vděčnosti.

Děkovná píseň 'Veseliž se již nyní' s motivem Magnificat a Benedictus — Boží navštívení, navrácení pokoje, proměna smutku v radost; fráze 'milost se nám zjevila' shrnuje důvod díkůvzdání.