Píseň přímo ke slavnosti Všech svatých — oslavuje nebeskou slávu svatých, patření na Boží tvář (visio beatifica), proměnu utrpení v radost a přímluvu svatých. Celá píseň odráží Zj 7,9–17, sloky 4–5 citují 1 Kor 2,9 a 1 Kor 13,12; sloka 5 odráží Zj 22,4 — přesný překryv s klíčovými motivy slavnosti.

Slavnostní hymnus ke Všem svatým: nebeská sláva, oslavená těla jasnější nad slunce, věčné hody s Kristem, 'co oko nevidělo' (1 Kor 2,9), blažené patření na Boží tvář (Zj 22,4) a přímluva svatých. Celá píseň odráží Zj 7,9–17.

Litanická enumerace nebeských zástupů (andělé, patriarchové, proroci, apoštolové, mučedníci, panny) odpovídá struktuře Litanie ke všem svatým. Sloka 5 přímo cituje blahoslavenství (Mt 5,3–12), celá píseň odráží Zj 7,9–17. Mariánská přímluva a trojičná doxologie.

Systematická parafráze všech osmi blahoslavenství z Horského kázání (Mt 5,3–12) — evangelium slavnosti Všech svatých. Katechetický výklad každého blahoslavenství s eschatologickým příslibem hojné nebeské odplaty (sloka 11).

Tři blahoslavenství — žízeň po spravedlnosti (Mt 5,6), milosrdenství (Mt 5,7) a čistota srdce s patřením na Boha (Mt 5,8) — přímo z evangelia slavnosti Všech svatých. Aleluja dodává slavnostní ráz.

Přímá parafráze blahoslavenství chudých duchem (Mt 5,3) a plačících (Mt 5,4) — první dva verše evangelia slavnosti Všech svatých s aleluja.

Oslava apoštolů, mučedníků a vyznavačů — výčet kategorií svatých odpovídá motivu 'velkého zástupu' (Zj 7). Sloky o opuštění všeho, ovcích mezi vlky (Mt 10,16) a blahoslavené smrti (Zj 14,13) ladí s tématem svatosti a mučednictví.

Osmé blahoslavenství o pronásledovaných pro spravedlnost (Mt 5,10) — motiv blízký mučedníkům oslaveným o Všech svatých, rámovaný pascálním aleluja.

Aklamace blaženosti přijatých Bohem ve sboru svatých (Zj 7,9–12) — motiv věčné chvály ve společenství svatých s radostným aleluja, odpovídající slavnosti Všech svatých.