Sloky 4–7 popisují vyvolení Dvanácti, jejich rozeslání s delegovanou mocí a ztotožnění Krista s jeho posly — přímá paralela k dnešnímu evangeliu Lk 9,1-6, navíc s tématem kněžství vhodným pro Padre Pia.

Oslava daru kněžství — Kristus vyvolil Dvanáct, aby byli 'sůl země a světlo světa' (Mt 5,13–14), svěřil jim svou moc; 'kdo je přijímá, přijímá tebe' (Lk 10,16). Blahoslavenství nad kněžími i lidem. Přímo o apoštolské a kněžské službě.

Píseň oslavující dar kněžství: Kristus jako hlava apoštolů (sloka 2), vyvolení Dvanácti jako soli země a světla světa (sloka 4), delegovaná moc (sloka 6), ztotožnění Krista s vyslanými — 'kdo je přijímá, přijímá tebe' (Lk 10,16), blahoslavenství kněží (sloka 8).

Oslava daru kněžství: Kristus vyvolil Dvanáct, 'aby sůl země byli a světu svítili' (Mt 5,13–14), svěřil jim svou moc, 'kdo je přijímá, ten přijímá tebe' (Lk 10,16) — apoštolské poslání a svátostné kněžství přímo odpovídají příležitosti.

Píseň o Kristově ustanovení apoštolské služby: vyvolení Dvanácti (Mk 3,14), sůl země a světlo světa (Mt 5,13–14), delegovaná moc a ztotožnění Krista s jeho vyslanými (Lk 10,16) — silně eklesiologická a apoštolská.