Píseň o Boží věčné dobrotě a milosrdenství (odráží Žl 145,9) odpovídá dnešní vstupní antifoně o dobrém a shovívavém Pánu i tématu Božího milosrdenství.

Chvála Boží dobroty a štědrosti souzní s pointou dnešního evangelia 'závidíš, že jsem dobrý?' (Mt 20,15) i s milosrdenstvím z Iz 55,7.

Píseň 'Dobrý jsi, Bože, navěky' oslavuje Boží věčnou dobrotu a sebedarování — odráží Ž 136,1 ('jeho milosrdenství trvá navěky'), jedno z klíčových slov příležitosti.

Boží věčná dobrota, sebedarování a prozřetelné zachovávání stvoření mocí, moudrostí a milosrdenstvím — obecná chvála Stvořitele vhodná pro dožínkový kontext.