Sloka 2 přímo aplikuje podobenství o hřivnách (Mt 25,14-30) na zacházení s Božím slovem — příkaz těžit z hřivny s péčí, přesně dnešní evangelium.

Boží slovo jako poklad moudrosti a světlo zjevení, které je třeba přijmout a uchovat, koresponduje s dnešním úžasem nad mocí Kristova učení v synagoze.

Boží slovo jako poklad moudrosti a pramen věčného života odpovídá verši před evangeliem 'ty máš slova věčného života' (Jan 6,68).

Obraz ukládání svatých řečí 'v srdce stan' a varování, že kdo slovem pohrdne, zhyne, přímo odpovídá dnešnímu podobenství o různých druzích půdy a Božím slovu jako semenu.

Slovo Boží jako poklad, který se má ukládat 'v srdce stan' a nést užitek, odpovídá dnešnímu evangeliu i verši o zachovávání slova; varování před pohrdnutím slovem ladí s Příslovím.

Boží slovo představuje jako nebeský poklad moudrosti, který má člověk pečlivě ukládat do srdce. Tento obraz dobře vystihuje sv. Jeronýma, jenž Písmo miloval, uchovával a celý život vykládal.

'Moudrosti poklad z nebe je slovo Boží' — personifikace Božího slova jako nebeského pokladu. Podobenství o hřivnách (sloka 2) a motiv ukládání svatých řečí 'v srdce stan' zdůrazňují pečlivé uchovávání slyšeného slova.