Vyznání „Bůh síla má je, spasení mé“ přímo rozvíjí dnešní prohlášení Pána, že je spásou svého lidu. Obraz studnice spásy zdůrazňuje, že pravé nasycení se nachází v Bohu, nikoli v pomíjivých věcech.

Vyznání „Bůh síla má je, spasení mé“ zaznívá souběžně se vstupní antifonou „Spása lidu jsem já“ a s důvěrou dnešního žalmu.

Sloka 1 chválí Boha, který odvrátil hněv a stal se silou a spásou. To výrazně souzní se vstupní antifonou, která po vyznání hříchu prosí, aby s námi Hospodin jednal podle množství svého milosrdenství.

Zhudebněný Izajášův chvalozpěv (Iz 12) — 'vážiti vody ze studnice spásy', 'Bůh síla má je, spasení mé'. Radostné díkůvzdání za odvrácení Božího hněvu a výzva k hlásání Božích skutků.

Parafráze Izajášova chvalozpěvu (Iz 12) — 'vážiti vody ze studnice spásy'; osobní vyznání 'Bůh síla má je, spasení mé' a výzva ke společnému velebení přesně odpovídají díkůvzdání za Boží milosrdenství.

Izajášův chvalozpěv — 'Bůh síla má je, spasení mé', 'vážiti vody ze studnice spásy'. Díkůvzdání za odvrácení Božího hněvu a radostné čerpání z Boží milosti ladí s novoroční vděčností.

Radostný děkovný zpěv z Iz 12 — 'vážiti vody ze studnice spásy' — obecná slavnostní vděčnost vhodná jako doplňkový zpěv při svatební mši.