Celá píseň cituje Antifonu k přijímání: Kristus učedníky vyvolil, aby nesli trvalý užitek. Tento motiv mimořádně přesně doplňuje plodnou misijní službu sv. Antonína, přestože je zpěv jinak spjat hlavně s velikonoční dobou a apoštoly.

Kristus nazývá učedníky přáteli a slibuje u nich příbytek — doslovný souzvuk s dnešní antifonou k přijímání (Jan 14,23); píseň je uvedena i pro svátky apoštolů.

Cituje Aklamaci Jan 15,16 o vyvolení a nesení trvalého užitku, s velikonočním aleluja je však mimo svou dobu – jen podpůrně.

Cituje Aklamaci Jan 15,16 o vyvolení k nesení trvalého užitku, svátek apoštolů; závěrečné aleluja mimo velikonoce nevadí.

Kristova slova učedníkům 'Vy přátelé mí vpravdě jste' (Jan 15,14–16) — sdílení plnosti Otcova zjevení, výzva nést ovoce a příslib přebývání; přímo cituje Janovy rozlučkové řeči vztažené na apoštoly.