Sloka 2 vypočítává Kristovy uzdravující zázraky včetně vymítání ďáblů (odráží Mk 1,34, paralelu dnešního evangelia) a sloka 3 prosí o totéž duchovní uzdravení v nás.

Sloka 2 připomíná Kristovo kříšení mrtvých a výslovně odráží jeho příkaz mládenci v Naimu z Lk 7,14. Prosba 'vzkřis, očisť, osvěť, uzdrav nás' převádí dnešní zázrak také do duchovní roviny.

Sloky 2–3 připomínají Kristovo kříšení mrtvých a osvobozování od zlých duchů. Píseň tak propojuje Pavlovo téma vzkříšení s evangelní zmínkou o ženách uzdravených z nemocí a zlých duchů.

Kristus vzýván jako uzdravitel nemocných, křísitel mrtvých a očistitel malomocných; sloka 3 spiritualizuje zázraky v prosbu 'vzkřis, očisť, osvěť, uzdrav nás' — přesně odpovídá prosbě za nemocné při svátosti.

Vzývá Krista, který 'mrtvé křísil, malomocné očistil, slepým zrak navracel' a prosí 'vzkřis, očisť, osvěť, uzdrav nás' — přímý obraz Krista jako uzdravitele, odpovídající motivu Božského Lékaře.