Kající prosba o pokoru proti pýše, kde světská nádhera před Božím soudem neobstojí — souzní s odsouzením vnějšího zdání a vnitřní špatnosti farizeů.

Sloka 5 odevzdává křivdy Bohu jako pravému soudci — přesná ozvěna Pavlova 'úsudek o mně patří Pánu'; celek prosí o pokoru před Božím soudem.

Varování před pýchou z přijatých darů (sloka 8) je téměř parafrází Pavlovy otázky 'máš něco, co bys nedostal?' (1 Kor 4,7); odevzdání křivd Bohu odpovídá trpělivému snášení pomluv apoštoly.

Sloka 5 odevzdává křivdy Bohu jako pravému soudci a vzdává se pomsty — souzní se Sirachovcem o pomstě a hněvu; kající tón je však vážnější než dnešní liturgie.

Sloka 4 odráží Flp 2,8 prosbou o pokoru skrze Kristovo ponížení. Další sloky varují před pýchou a pohrdáním bližními, což konkretizuje Pavlovu výzvu pokládat druhého za lepšího než sebe.