Sloka 3 velmi těsně navazuje na Antifonu k přijímání: ohlašuje příchod Boha se spásou a odráží slova Iz 40,10 a Iz 35,4–5. Píseň současně zasazuje tento příchod do naplnění prorockých zaslíbení.

Sloka 3 odráží Iz 40,10 z antifony k přijímání – Bůh sám přichází z nebe zachránit; chvála Stvořitele ladí s prvním čtením (Aleluja je v adventu přípustné).

Chvalozpěv oslavující Boží dobrodiní a naplnění spásy v milovaném Synu — 'z dobroty jeho stvořená'; oblouk stvoření–zaslíbení–naplnění v Kristu dává teologický základ vděčnosti.

Dějinně-spásné schéma stvoření–pád–vykoupení: 'hráz veliká je zbořena, v nebe otevřena brána skrze krev Ježíše Pána' (sloka 3) odráží Ef 2,14 a Žid 10,19–20 — prolomení bariéry hříchu, které křest zpřítomňuje. Obsahuje aleluja.

Naplnění spásného plánu v milovaném Synu a zjevení spasení skutky — obecný chvalozpěv s christologickým jádrem, sezónně neutrální.