Sloka 6 rozjímá Kristovo tělo sňaté z kříže a položené Marii do klína, přičemž její bolest vyjadřuje slovy z Pláč 1,12. Jde o výrazný obraz Piety a Mariiny účasti na vykupitelském utrpení.

Maria jako průvodkyně mší; sloka 3 rozvíjí Zvěstování, které dnešní antifony připomínají.

Maria jako průvodkyně celou mší — od zvěstování přes Stabat Mater po nanebevzetí; unikátní propojení mariánské zbožnosti s eucharistickým slavením.

Sloka 7 popisuje Marii, která vyprosila apoštolům Ducha síly při Letnicích (Sk 2,1–4), a prosí o ochranu na cestě — mariánský rozměr letniční události doplňuje biřmovací slavení, zvláště tam, kde se zdůrazňuje Mariina přímluva.