910 – Jeden Pán – Písně ke mši

Písně ke mšiDoporučení písní k aktuální liturgii

910 – Jeden Pán

Příležitostné

jednota Církvejedno tělo v Kristuvelekněžská modlitba za jednotusůl a světloinvokace Ducha SvatéhoodpuštěníCírkev jako domovbratrské společenství

Píseň v Kancionálu

Kdy se bude hodit

Nejbližší vhodné termíny v následujících přibližně 40 dnech.

sobota 8. srpna 2026

Památka sv. Dominika, kněze

Motiv jednoty Církve, světla světa a soli země (sloka 1) — Dominikovo charisma budování církevního společenství a hlásání pravdy. Pavlovská eklesiologie jednoho těla v Kristu.

středa 12. srpna 2026

Středa 19. týdne v mezidobí

Sloka 1 cituje Ježíšovu velekněžskou modlitbu za jednotu a evangelium o dvou nebo třech shromážděných; téma bratrského společenství, odpuštění a smíření přesně pasuje na dnešní Mt 18,15-20.

středa 12. srpna 2026

Nezávazná památka sv. Jany Františky de Chantal

Sloka 2 rozvíjí motiv odpuštění a vycházení vstříc bližnímu, který přímo ladí s dnešním evangeliem o bratrském napomenutí (Mt 18,15-17).

čtvrtek 13. srpna 2026

Nezávazná památka sv. Ponciána, papeže, a Hippolyta, kněze, mučedníků

Zdůrazňuje jednotu Církve, bratrské společenství a odpuštění, což dobře odpovídá motivu smíření spojenému s Ponciánem a Hippolytem ve vyhnanství. Zároveň připomíná, že Kristus je nerozdělenou hlavou jednoho těla.

neděle 16. srpna 2026

20. neděle v mezidobí

Jednota jednoho Pána, jedné víry a jednoho těla dobře navazuje na dnešní propojení Izraele a pohanů v Božím milosrdenství. Sloka 3 s obrazem Církve jako domova a útočiště pro všechny lidi se zvlášť blíží Izaiášovu 'domu modlitby pro všechny národy'.

pátek 21. srpna 2026

Památka sv. Pia X., papeže

Téma jednoty Církve a lásky k bližnímu odpovídá dnešnímu evangeliu o největším přikázání i modlitbě po přijímání, aby nás Boží láska spojovala vjedno.

neděle 23. srpna 2026

21. neděle v mezidobí

Jednota církve jako jedno tělo v Kristu (Jan 17,21, Ef 4,4-6) — odpovídá modlitbě nad dary prosící o jednotu církve a tématu budování církve.

středa 2. září 2026

Středa 22. týdne v mezidobí

Téma jednoty jednoho Pána a jednoho těla je přímou odpovědí na spory a žárlivost v Korintě ('já držím s Pavlem, já s Apollem') z dnešního prvního čtení.

čtvrtek 3. září 2026

Památka sv. Řehoře Velikého, papeže a učitele církve

Jednota jednoho Pána, víry a křtu připomíná papežovu službu jednotě celého Kristova těla. Motiv Církve jako domova pro všechny rozvíjí Řehořovu péči o Boží lid.

Příležitosti

Za jednotu křesťanů

K různým příležitostem

Píseň je přímo určena pro ekumenické bohoslužby a Týden modliteb za jednotu křesťanů. Sloka 1 cituje Ef 4,5 (jeden Pán, jedna víra, jeden křest) a Jan 17,21 (velekněžská modlitba za jednotu); sloka 2 rozvíjí obraz nerozděleného Krista a vzájemného odpuštění — přesně odpovídá teologii příležitosti.

K různým příležitostem

Píseň je přímo věnována jednotě Církve — cituje Ef 4,4–6 (jeden Pán, jedna víra, jeden křest), Jan 17,21 (velekněžská modlitba za jednotu) a 1 Kor 12,12–27 (jedno tělo v Kristu). Obsahuje invokaci Ducha Svatého, výzvu k odpuštění a obraz Církve jako domova — přesně odpovídá teologii i náladě příležitosti.

Svátosti a obřady

Sloka 1 přímo cituje Ef 4,5 — 'jeden Pán, jedna víra, jeden křest' — což je základní novozákonní text křestní teologie. Píseň rozvíjí téma začlenění do jednoho těla Církve, velekněžskou modlitbu za jednotu (J 17,21) a invokaci Ducha Svatého, což přesně odpovídá svátosti křtu.

K různým příležitostem

Jednota Církve jako jedno tělo v Kristu, povolání být světlem světa a solí země (sloka 1, Mt 5,13–14) a velekněžská modlitba za jednotu (J 17,21) tvoří eklesiologický základ univerzálního misijního poslání.

Za zachování míru a spravedlnosti

K různým příležitostem

Píseň o jednotě Církve — jeden Pán, jedna víra, jeden křest — s výzvou být 'světlem světa, solí země' a vzájemným odpuštěním. Teologie jednoty a smíření odpovídá prosbě za spravedlnost a solidaritu mezi národy.

O všech svatých apoštolech

Votivní mše

Píseň o jednotě Církve cituje Ef 4,4–6 (jeden Pán, jedna víra, jeden křest) a velekněžskou modlitbu Jan 17,21. Motivy apoštolské jednoty, světla světa a soli země (Mt 5,13–14) odpovídají apoštolskému poslání.

Výročí posvěcení vlastního kostela

K různým příležitostem

Církev jako jedno tělo, jednota v jednom Pánu, víře a křtu, Církev jako domov — eklesiologické motivy souzní s teologií chrámu jako shromáždiště Božího lidu. Vhodná pro slavnostní a komunitní ráz.

Při svěcení kostela a oltáře

Svátosti a obřady

Téma jednoty Církve jako jednoho těla v Kristu (Ef 4,4–6) a Církve jako domova pro všechny (sloka 3) koresponduje s teologií posvěcení kostela jako místa shromáždění Božího lidu. Slavnostní a sjednocující nálada je přiměřená.

Svátosti a obřady

Téma jednoty v Kristu — jeden Pán, jedna víra, jeden křest — a velekněžská modlitba 'ať jsou jedno' (Jan 17,21) přiléhavě koresponduje s manželským sjednocením dvou v jedno tělo; bratrská láska a Církev jako domov podporují slavnostní ráz svatby.

Při biřmování

Svátosti a obřady

Píseň zdůrazňuje jednotu v jednom Pánu, jedné víře a jednom křtu (Ef 4,4–6), invokuje Ducha Svatého jako Ducha lásky a pravdy a zmiňuje povolání být světlem a solí — témata odpovídající biřmovacímu poslání ke svědectví.

O Duchu svatém

Votivní mše

Sloka 2 výslovně vzývá Ducha Svatého jako Ducha lásky a pravdy a prosí o jeho seslání pro jednotu Církve. Motiv jednoho Pána, jedné víry a jednoho křtu (Ef 4) ladí s jednotící mocí Ducha.

Za papeže, biskupy a kněze

K různým příležitostem

Píseň o jednotě Církve — jeden Pán, jedna víra, jeden křest (Ef 4,5), velekněžská modlitba 'ať jsou jedno' (sloka 1), Kristus nerozdělen jako hlava Církve — eklesiální jednota, kterou pastýři střeží a budují.

Vzývání Ducha svatého

Ostatní

Sloka 2 obsahuje invokaci Ducha Svatého jako Ducha lásky a pravdy, píseň zdůrazňuje jednotu Církve — dar Ducha. Pavlovská eklesiologie jednoho těla a jednoho Ducha (Ef 4,4–6) ladí s letničním tématem vzniku Církve.

Za kněžská povolání

K různým příležitostem

Motiv jednoty Církve kolem jednoho Pána, jedné víry a jedního křtu (Ef 4,5) a výzva být solí země a světlem světa (sloka 1) odpovídají apoštolskému poslání, k němuž jsou kněží povoláni; společenský a sjednocující charakter ladí s komunální náladou modlitby za povolání.

O nejsvětější Trojici

Votivní mše

Motiv ‚Jeden Pán, jedna víra, jeden křest' (Ef 4,5) a invokace Ducha Svatého ve sloce 2 mají trinitární podtext. Eklesiologický důraz na jednotu Církve v Trojici je relevantní, ale přímá trinitární teologie není dominantní.