Obecný zpěv o mučednících, kteří vyprali roucha v Krvi Beránka; hodí se k mučednické smrti dnešních apoštolů.
Píseň oslavuje mučedníky, kteří si vyprali roucha v krvi Beránka a dosáhli slávy skrze utrpení – přesně odpovídá povaze památky mučednice Marie Restituty.
Sloka 7 („sama smrt se mění v zisk“) přímo odráží první čtení o tom, že „pro mě život je Kristus a smrt ziskem“. Jde však o píseň k mučedníkům a sv. Wolfgang mučedníkem nebyl.
Sloky 1–4 citují Zj 7,9–17 — zástup v bílých rouchách, obmytí v Krvi Beránka, Beránek jako pastýř u pramenů živé vody, setření slz. Přesně odpovídá dnešnímu prvnímu čtení i eschatologickému tématu slavnosti.
Píseň o mučednících a svědcích víry; sloka 9 prosí o odvahu ve zkouškách a lásku ke Kristu víc než k vlastnímu životu, což ladí s evangeliem o odříkání.
Oslava mučedníků v bílých rouchách; sloka 9 prosí o ochotu milovat Krista víc než vlastní život, což odpovídá Antifoně k přijímání o ztrátě života pro Krista.
Zpěv o zástupu, který si vyprat roucha v Krvi Beránka (sloky 1–4 citují Zj 7), ladí s prvním čtením o Beránkovi zabitém, který krví vykoupil lidi z každého kmene, a se svatými z žalmu 149.
Apokalyptická vize zástupu v bílých rouchách před trůnem Beránka (Zj 7,9-17) odpovídá obrazu Krista Krále na slavném trůnu z dnešního evangelia (Mt 25,31). Motiv Beránka jako pastýře vedoucího k pramenům (sloka 4) rezonuje s Ez 34.
Apokalyptický obraz mučedníků shromážděných u Beránka navazuje na První čtení o vykoupených, kteří Beránka následují. Píseň zároveň oslavuje věrnost Kristu až k oběti života.
Mučedníci s rouchy vypranými v Krvi Beránka a motiv mučednické krve jako setby (sloka 6) i žně odpovídají dnešní památce a obrazu žně z Prvního čtení; sloka 9 prosí o odvahu milovat Krista víc než život.
Zpěv o mučednících, kteří vytrpěli velké soužení a zůstali věrní až do smrti, přímo odpovídá verši před evangeliem (Zj 2,10) i evangeliu o pronásledování; sloky 1-4 cituje Zj 7 o zástupu v bílých rouchách.
Mučedníci v bílých rouchách, Beránek vodí k pramenům živé vody (sloky 1-4 citují Zj 7) – přímo odpovídá antifoně k přijímání (Zj 7,17) a mučednictví sv. Kateřiny.
Apokalyptická vize zástupu před trůnem a Bůh stírající slzy; první čtení zmiňuje popravené pro Ježíšovo svědectví, kteří vládnou s Kristem.
Sloky 1-4 citují Zj 7 a sloka 4 mluví o pramenech vody živé, což ladí s řekou živé vody z dnešního prvního čtení Zj 22,1-7 a s vizí nebeské slávy.