Sloka 5 připomíná Martu a Marii jako dvojí službu Kristu a navazuje na dnešní vstupní antifonu z Lk 10,38 o Martě, která přijala Ježíše do domu. Píseň nejpřesněji vystihuje betánský dům, pohostinnost i naslouchání Pánovu slovu.

Chvála zbožných žen s mariánskou invokací ve sloce 5 (Lk 1,42 'požehnaná mezi ženami'); motiv Marty a Marie jako vzorů služby; sloka 5 explicitně oslovuje Pannu Marii jako vzor poslání žen.

Zpěv ke cti svatých žen — vdova a zakladatelka Jana Františka je přesně tímto typem světice; obraz statečné ženy a domácí církve odpovídá jejímu životu manželky a matky.

Zpěv ke cti svatých je použitelný na památku světce; sloka 4 o hostině pro nehodné a chromé odráží dnešní podobenství o pozvaných na svatbu.

Píseň ke cti svatých žen, jejíž 1. sloka odráží přesně dnešní vstupní antifonu o statečné ženě (Př 31,28-30); motivy domácí církve, mateřské oběti a Marty a Marie (sloka 5) přesně vystihují sv. Moniku jako matku a světici.

Chvála zbožných žen budujících domácí církev (ecclesia domestica), obraz rodiny jako příbytku lásky a motiv Marty a Marie odpovídají teologii manželství jako domácí církve; sloka 2 výslovně hovoří o rodině jako malé církvi.