Sloka 6 mluví o chlebu andělském, který se stává pokrmem nejchudších, a tím navazuje na dnešní motiv nebeského chleba. Píseň zároveň ukazuje Eucharistii jako posilu pro klesající a litující.

Píseň rozvíjí eucharistické tajemství jako Boží sebedarování, což odpovídá modlitbě nad dary o 'slavné výměně': my přinášíme, co jsme dostali, a Bůh dává sám sebe. K hlavním obrazům pastýře a vinice se vztahuje jen nepřímo, proto je spíše doplňková.

Česká verze v tradici Lauda Sion — od velikonočního beránka přes ustanovení Eucharistie k andělskému chlebu. Sloka 6 vyjadřuje transsubstanciaci: ‚pod způsobou jeho skutečnost je pravá'.