Kristův uzdravující dotek a posila nemocných (sloky 5-6) rezonují s dnešním evangeliem, kde Ježíš vkládá ruce na každého nemocného a uzdravuje.

Sloka 3 přímo cituje Lk 6,20–21 o blahoslavených chudých, hladových a plačících. Jde však jen o jednu část delší písně zaměřené také na nemoc a utrpení.

Sloka 3 přímo cituje dnešní evangelium o chudých, hladových a plačících z Lk 6,20–21. Shoda je velmi přesná, ale tvoří jen malou část dlouhé písně zaměřené převážně na nemoc, utrpení a umírání.

Sloka 3 cituje blahoslavenství chudých a plačících (Mt 5,3–4) a přijetí kříže s odevzdáním do Boží vůle (Lk 22,42) — odpovídá antifoně k přijímání a evangeliu o nesení kříže.

Sloka 3 cituje blahoslavenství chudých a plačících (Mt 5,3–4) s přijetím kříže. Téma Božího dětství (1 Jan 3,1–3 — dnešní druhé čtení) prostupuje celou písní. Určená primárně k pomazání nemocných, ale tematicky se dotýká dnešních textů.

Píseň je výslovně určena pro mši s udělováním pomazání nemocných. Sloky 5–6 přímo opěvují svátost pomazání nemocných — svatý olej jako tajemná pečeť, Kristův uzdravující dotek a slovo vzkříšení mrtvých (Jak 5,14–15). Sloka 8 rozvíjí pavlovský motiv doplňování Kristova utrpení (Kol 1,24).

Píseň je výslovně určena pro mši s udělováním pomazání nemocných. Sloky 5–6 popisují svátost pomazání nemocných — Kristův uzdravující dotek, svatý olej jako tajemnou pečeť; sloka 7 odráží Jak 5,14. Sloka 8 rozvíjí teologii doplňování Kristova utrpení (Kol 1,24), sloka 12 vyznává Boží sílu v lidské slabosti.