Písně ke mši

Píseň je přímo určena pro ekumenické příležitosti. Obsahuje klíčové texty Ef 4,4-6 (jeden Pán, jedna víra, jeden křest), Kristovu velekněžskou modlitbu z Jan 17,21 a obraz Církve jako jednoho těla – přesně odpovídá modlitbě za jednotu křesťanů.

Modlitba za jednotu národů skrze Krista a Ducha Svatého, s motivy živého chrámu z věřících (1 Petr 2,5), Ducha sjednocujícího v jedno (Ef 4,3-4) a slova pokoje (Ef 2,17) – teologicky velmi blízké modlitbě za jednotu křesťanů.

Modlitba o pokoj a smíření, překonávání nenávisti odpuštěním a nesvornosti láskou – odpovídá kajícnému a zároveň nadějnému charakteru modlitby za jednotu, kde je smíření mezi křesťany klíčové.

Obsahuje přímý odkaz na Kristovu modlitbu 'aby byli jedno' (Jan 17,21-22) a obraz Církve jako živého těla. Motiv Krista přítomného mezi svými a posílajícího učedníky do světa dobře ladí s tématem viditelné jednoty.

Lenten communion hymn s výrazným motivem Krista jako Hlavy Těla-Církve (Kol 1,18), stolu lásky a smíření a sjednocení světa v Kristu. Kajícný tón odpovídá charakteru modlitby za jednotu.

Píseň o sv. Janu Sarkanderovi obsahuje přímý citát Jan 17,21-23 'aby byli v nás jedno', motiv odpuštění historických hříchů a rozdělení a téma smíření – výrazně rezonuje s ekumenickou modlitbou.

Duch Svatý jako sjednocující síla v dějinách spásy, duch pokoje a pravdy ve svaté Církvi – pneumatologický rozměr jednoty křesťanů. Motiv apoštolského společenství před Letnicemi odpovídá společné modlitbě za jednotu.

Letniční píseň s motivem Ducha Svatého sjednocujícího věřící v jednu rodinu v Kristu (Ef 2,19), srdcí jako chrámů Ducha a společného stolu – Duch Svatý je klíčovým činitelem jednoty křesťanů.

Vzývání Ducha Svatého jako Utěšitele a dárce darů, duha pokoje jako znamení smlouvy – Duch je tvůrcem jednoty Církve, což odpovídá prosbě za sjednocení křesťanů.

Trojičně zaměřená píseň obsahující Kristovu velekněžskou modlitbu za svět (Jan 17), obraz živého chrámu z kamenů (1 Petr 2,5) a zaslíbení Ducha pravdy – trojičný základ ekumenického úsilí.

Motiv Dobrého Pastýře hledajícího ztracenou ovci a Kristovy pokory odpovídá kajícnému tónu modlitby za jednotu. Kristova poslušnost Otci je vzorem pro překonávání rozdělení.

Obsahuje motiv jednoho Ducha vedoucího věřící (Ef 4,4), révy a ratolestí (Jan 15,5) a nerozlučitelnosti od Boha (Řím 8,35-39) – tyto obrazy souzní s touhou po jednotě Kristova těla.

Obraz jednoho chleba a jednoho těla (1 Kor 10,17) je silným eucharistickým symbolem jednoty křesťanů. Magnificat připomíná Boží věrnost smlouvě a milosrdenství z pokolení na pokolení.

Motiv jednoty v jednom těle (1 Kor 10,17) a překonávání zla dobrem (Řím 12,21) v kontextu zkroušeného srdce odpovídá kajícnému a smířlivému charakteru modlitby za jednotu.

Kristus jako úhelný kámen (Ef 2,20), Dobrý Pastýř a Cesta, Pravda a Život – christologické tituly zdůrazňující, že Kristus je základem jednoty. Motiv Maranatha vyjadřuje společnou touhu křesťanů.