Písně ke mši

Přímý překlad hymnu Veni Creator Spiritus – klasická invokace Ducha Svatého jako Tvůrce, Utěšitele a dárce sedmi darů, s motivy ohně lásky a trojičního chvalořečení.

Svatodušní sekvence Veni Sancte Spiritus – prosebné vzývání Ducha jako světla, utěšitele a léčitele, s explicitním odkazem na sedmero darů a eschatologickou nadějí.

Přímo volá Ducha Svatého, aby sestoupil s ohněm a jazyky; jmenuje sedm darů Ducha a spojuje seslání Utěšitele s životem církve.

Svatodušní hymnus o seslání Těšitele, sedmi darech, rozvázání jazyků pro pravdu a Duchu jako živém prameni milosti – plně odpovídá invokaci Přímluvce.

Mapuje působení Ducha Svatého skrze celé dějiny spásy od stvoření přes Letnice; Duch jako holubice, Utěšitel a duch pokoje a pravdy v církvi.

Přímo vzývá Otce o seslání Ducha Svatého jako učitele pravdy a hosta duše; zamýšleno pro epikletické chvíle před kázáním – přesně odpovídá invokaci Ducha.

Poutníci nesou plamen naděje, posíláni Duchem Svatým ke všem národům; motiv obnovy Duchem a misijního poslání navazuje na svatodušní tematiku.

Trojičná mešní píseň s výrazným pneumatologickým rozměrem – zaslíbení Ducha pravdy, Maria zastíněná Duchem, Abba-volání v Duchu.

Trojičná mešní píseň výslovně zmiňující Ducha s ohnivými jazyky (Sk 2,3-4) a srdce jako chrám – odpovídá motivu sestoupení a přebývání Ducha.

Zdůrazňuje Ducha Svatého jako Ducha lásky a pravdy, jednotu církve v jednom Duchu; vhodné pro slavnost, kde Duch sjednocuje věřící.

Nanebevstoupení s příslibem seslání Ducha lásky – tematicky navazuje na očekávání Přímluvce mezi Nanebevstoupením a Letnicemi.

Křestní píseň o novém zrození z Ducha a sestoupení Ducha, který osvěcuje duši; pneumatologický motiv znovuzrození je přítomen, byť primárně křestní.

Svatováclavský chorál obsahuje prosbu o oheň Ducha Svatého a prosebný, úpěnlivý charakter; spojení s invokací Ducha je ovšem doplňkové.

Te Deum zmiňuje Ducha Svatého jako učitele a utěšitele v rámci trojičního chvalozpěvu; slavnostní ráz odpovídá svátku, ale Duch není hlavním tématem.