Písně ke mši

Přímo určen pro Slavnost Všech svatých – opěvuje nesčetné společenství svatých jako přímluvců, eucharistickou sílu mučedníků a povolání ke svatosti (srov. Zj 7,9).

Hymnus pro svátek Všech svatých oslavující nebeskou slávu svatých jako dar Kristovy milosti a prosící o jejich přímluvu – přesně odpovídá teologii votivní mše.

Přímo čerpá ze Zj 7 – bílé roucho, zástup z velkého soužení, Beránkova krev, Bůh stírající slzy. Dokonale odpovídá klíčovým textům slavnosti.

Te Deum – slavnostní chvalozpěv, v němž apoštolové, proroci a mučedníci chválí Boha u trůnu (srov. Zj 7,9-12). Triumfální a velebný charakter přesně odpovídá slavnosti.

Hymnus na svátky mučedníků oslavující svědectví krve, statečnost z Ducha Svatého a společenství svatých – mučedníci jsou významnou součástí slavnosti Všech svatých.

Oslavuje povolání ke svatosti skrze následování Krista a příklad světců, kteří vše opustili pro stonásobnou odměnu – odpovídá univerzálnímu povolání ke svatosti.

Panoramatická oslava českých patronů s motivy mučednictví, vinice a jednoty – může doplnit slavnost Všech svatých v českém kontextu, i když je zaměřen specificky na české světce.

Litanie českých patronů s motivem svatých jako hvězd zářících láskou a nebeské přímluvy před Božím trůnem – vhodné jako doplněk v českém prostředí.

Velikonoční hymnus s prosbou o přímluvu všech svatých a Kyrie refrén – přímá zmínka přímluvy všech svatých a vzkříšení jako základ nebeské slávy.

Motiv poutní a vítězné církve, svatební hostiny Beránkovy, knihy života a eschatologického očekávání – tematicky blízké slavnosti Všech svatých.

Kristus jako Pán dějin, Dobrý pastýř a úhelný kámen – slavnostní, aklamační charakter vhodný pro triumfální ráz slavnosti, i když přímo nehovoří o svatých.

Mešní ordinarium zahrnující společenství svatých a nebeskou Královnu – obecně liturgicky vhodné pro slavnostní mši, zmínka o společenství svatých.

Obsahuje obraz Beránka Božího omývajícího hříchy v krvi a bílých rouch (srov. Zj 7,14) – eucharistický kontext s explicitní vazbou na klíčový text slavnosti.

Trojiční mešní hymnus s eschatologickou nadějí patření Bohu tváří v tvář – obecně vhodný pro slavnostní mši, byť bez přímé zmínky o svatých.

Motiv jednoty církve jako jednoho těla v Kristu – odráží communio sanctorum, společenství poutní a nebeské církve, i když primárně ekumenický.