Písně ke mši

Přímý překlad hymnu Veni Creator Spiritus – klasická invokace Ducha Svatého s prosbou o sedmero darů, pomazání a oheň lásky; přímo určen pro slavnosti Ducha Svatého, biřmování a svěcení.

Svatodušní sekvence Veni Sancte Spiritus – prosba k Duchu Svatému jako světlu, Utěšiteli a dárci sedmera darů; liturgicky předepsaná pro Letnice a teologicky plně odpovídající votivní mši o Duchu Svatém.

Invokace Ducha Svatého jako Těšitele se sedmerem dary, ohnivými jazyky a sesláním o Letnicích; přímo ztělesňuje charakter votivní mše o Duchu Svatém.

Svatodušní hymnus oslavující sestoupení Těšitele, sedmero darů a ohnivé jazyky Letnic; plně odpovídá invokačnímu a pneumatologickému zaměření votivní mše.

Hymnus sledující působení Ducha Svatého celými dějinami spásy – od stvoření přes Zvěstování, Jordán, Letnice až po Církev; bohatá pneumatologie dokonale koresponduje s votivní mší o Duchu Svatém.

Přímo určen jako invokace Ducha Svatého před kázáním – prosba o dar rozlišování, pravdy a vedení; výslovně svatodušní a modlitební charakter odpovídá votivní mši.

Trojiční hymnus s výrazným pneumatologickým rozměrem – Duch pravdy, volání Abba, zastínění Duchem; propojuje působení Ducha s eucharistickou proměnou a Božím přebýváním.

Trojiční mešní hymnus, který výslovně zmiňuje Ducha s ohnivými jazyky (Sk 2,3–4) a srdce jako chrám Ducha; dobře doplňuje votivní mši o Duchu Svatém.

Poutní hymnus zdůrazňující obnovu Duchem Svatým a prorocké vyslání ‚Pošli mě' (Iz 6,8); misionářský a dynamický charakter odpovídá svatodušnímu poslání.

Hymnus o jednotě Církve v jednom Duchu lásky a pravdy; pneumatologický motiv jednoty koresponduje s působením Ducha Svatého sjednocujícího věřící.

Mešní hymnus, který v závěru zmiňuje obnovu Duchem Svatým a vyslání s dary moudrosti, rady a síly (Iz 11,2); doplňuje téma sedmera darů Ducha.

Mešní hymnus zmiňující vedení jedním Duchem (Ef 4,4) a Boží dech dávající život; trojiční rozměr a motiv Ducha oživujícího odpovídá základnímu tématu votivní mše.

Postní píseň, která výslovně prosí o Ducha Svatého daného prorokům a apoštolům a o proměnu srdce v Boží chrám (1 Kor 3,16); prosebný charakter odpovídá invokačnímu tónu votivní mše.

Křestní hymnus o novém zrození z Ducha (Jan 3,5) a sestoupení Ducha na duši; pneumatologický motiv nového narození je sdílen s teologií Ducha Svatého jako Dárce života.