Oslava mučedníků a jejich svědectví víry přímo odpovídá památce sv. Edmunda Kampiána, kněze a mučedníka. Sloka 6 mluví o síle z Těla Páně pro vytrvalost ve službě.

Obecná píseň o mučednících, jejich nebeské slávě a mučednické krvi jako setbě. Dobře sedí na kněze, který zemřel pro víru.

Píseň o kněžství a o Kristu jako věčném Veleknězi se vztahuje ke kněžskému rozměru svátku sv. Edmunda. Použití je omezené, protože jde o příležitostnou píseň o kněžství.

Sloky 1, 3 a 4 až 6 rozvíjejí sedm darů Ducha podle Iz 11,2, tedy dnešního prvního čtení o Duchu spočívajícím na Jesseově výhonku. Píseň patří k svatodušní době, proto jen střední jistota.

Sloka 1 cituje Lk 10,24 z dnešního evangelia o prorocích a králích, kteří toužili vidět to, co vidí učedníci. Je to adventní píseň, což její použití omezuje.

Celá píseň cituje Mt 16,24 z dnešní antifony k přijímání, tedy výzvu nést kříž a následovat Krista. Je to postní píseň, proto jen střední jistota.

Sloka 6 cituje Mt 16,24 z antifony k přijímání o zapření sebe a nesení kříže. Je to postní píseň o Kristově pokoře.

Hymnus o biskupovi a mučedníkovi, který přijal kříž pro svůj lid, se dotýká mučednictví a věrnosti pravdě. Je vázán na sv. Vojtěcha, proto jen nízká jistota.