Píseň ke cti svaté panny: sloka 1 cituje podobenství o prozíravých pannách s hořící lampou, které zní ve vstupní antifoně a v antifoně k přijímání (Mt 25,6), a pasuje na památku svaté panny Gertrudy.

Sloky 1-3 rozvíjejí podobenství o deseti pannách a výzvu „Ženich je tady, vyjděte vstříc“ z antifony k přijímání; sloka 5 zmiňuje korunu a věrnost, jak zní v Zjevení.

Píseň cituje Mt 25,6 („hle, ženich, vyjděte vstříc“) a panny s lampami, tedy přímo antifonu k přijímání a vstupní antifonu.

Sloka 4 cituje „Já jsem cesta, pravda a život“, což souzní s tématem Krista jako světla a následování; čtení o první lásce a věrnosti doplňuje tichost a pokora srdce (sloka 2).

Parafráze Žalmu 1 o blahoslaveném člověku (sloky 1-3); je to stejný žalm jako dnešní responsoriální žalm, proto je zde omezená jistota.

Sloka 8 cituje Jan 8,12 „Já jsem světlo“ z dnešní aklamace, sloky 6-7 uvádějí Krista jako cestu a pravdu; sloka 5 o vinném kmeni a plodech doplňuje obraz stromu života.

Sloka 2 cituje Jan 8,12 a Jan 14,6 a píseň prosí „sviť mi, světlo světa“ a o vedení a prohlédnutí slepoty, což odpovídá aklamaci a evangeliu o slepci u Jericha.

Sloka 3 vyznává Kristovo slovo jako pramen světla (Jan 8,12), což souzní s dnešní aklamací, a vede k věrnosti Kristovu slovu.

Blahoslavenství čistých srdcem odráží Ps 1 a téma věrnosti spravedlivého z dnešního žalmu.

Sloka 1 zpívá o Božím slovu jako světle k zjevení Boží tváře v Kristu, což souvisí s aklamací o světle života a s Janovým zjevením.

Píseň o svátku světce, který se zřekl světa a šel cestou Boží (sloka 2), obecně sedí na památku panny a mystičky; má však opakované aleluja.