Přímá ozvěna dnešního evangelia: sloka 1 odráží Lk 12,4-7, sloka 3 zpívá o vrabčátku, které nepadne bez Božího řízení, a o sečtených vlasech, včetně výzvy nebát se těch, kdo zabíjejí tělo.

Refrén „Nebojte se, Pán volá“ a vyznání Krista před lidmi bezprostředně navazuje na Lk 12,4.8 z dnešní perikopy.

Sloky 5-7 tematizují pokrytectví, skrytou zlobu a falešnou spravedlnost „pod pěknou tvářností“ — přímá paralela k varování před farizejským kvasem.

Sloka 4 odráží Lk 12,4-5 — nebát se těch, kdo zabíjejí tělo, ale Boha, který má moc nad duší i tělem.

Sloka 2 cituje „Mé stádce malé, vaše je dědictví“ z téže Lukášovy řeči (Lk 12,32) a téma dědictví ladí s Ef 1,14.

Kristovo ujištění malému stádci o dědictví (Lk 12,32) navazuje na dnešní evangelijní kontext i na Pavlovo dědictví z Ef 1.

Sloka 3 prosí „zprosť nás farizejské pýchy“ — odpovídá varování před farizejským pokrytectvím.

Píseň o Boží prozřetelnosti, která nikdy neopustí spravedlivého, a o nasycení zástupů odpovídá antifoně k přijímání „nic nechybí těm, kdo hledají Hospodina“.

Chvála Boží prozřetelné péče o všechny tvory (ozvěna Mt 6,26) doplňuje dnešní obraz vrabců, o něž Bůh nezapomíná.

Motiv „ztracené dobyl nám dědictví“ koresponduje s Ef 1,11-14 o dědictví a Božím majetku.

Pevné, neotřesitelné srdce doufající v Boha odpovídá dnešní výzvě „nebojte se“, byť jde o obecný sapienciální žalm.