Sloka 3 doslova rozvíjí dnešní verš před evangeliem (Mk 10,45) — Kristus jako služebník, který dal svůj život jako výkupné („svůj život nejdražší za nás dal k výplatě naší“).

Sloky 2–4 citují Lk 9,23-25, bezprostřední pokračování dnešního evangelia, a celá píseň rozvíjí Ježíšovu předpověď utrpení jako cestu učedníka.

Vyznání Krista jako milého Syna Otcova odpovídá dnešní otázce „za koho mě pokládáte“; sloka 4 o poslu, jenž „pro hříšné přišel, jsa jim k službě daný“, odráží Mk 10,45.

Píseň o marnosti lidské námahy bez Božího požehnání odpovídá dnešní otázce Kazatele: „Jaký užitek ze své námahy má člověk, který pracuje?“

„Bez tvého posilnění v naší práci smyslu není“ rezonuje s Kazatelovou úvahou o lidské námaze a sloka 2 o cestě přes zarmoucení k útěše ladí s předpovědí utrpení.

Sloka 4 s obrazem „jako voda uplyne vše, co v něm slavného“ odráží Kazatelovu pomíjivost i žalmový obraz člověka jako vánku a stínu.

Bázeň Boží a věrnost přikázáním odpovídá antifoně k přijímání (Ž 119,4-5), obraz pevného srdce, jímž „nic na světě nepohne“, ladí s žalmem o Hospodinu-Skále.

Boží slovo jako „přepevná skála“ proti stavbě na písku odpovídá dnešnímu žalmu „Veleben buď Hospodin, má Skála“ a mudroslovnému tónu Kazatele.

Katecheze o utrpení jako Boží cestě pro ty, které miluje, doplňuje Ježíšovu předpověď, že Syn člověka bude muset mnoho trpět.

Kristus jako trpělivý Služebník a „nová, živá cesta“ odpovídá dnešnímu obrazu Syna člověka, který přišel sloužit a trpět za všechny.

Vyznání „Bůh síla má je, spasení mé“ zaznívá souběžně se vstupní antifonou „Spása lidu jsem já“ a s důvěrou dnešního žalmu.