Sloka 5 cituje Jan 15,16 ('Ne vy mě, já vybral si vás') z dnešní antifony k přijímání a obraz Dobrého pastýře odpovídá vstupní antifoně z Ez 34; jako píseň ke svatým pastýřům přesně sedí k památce biskupa a učitele církve.

Všechny sloky citují Mt 11,28 ('Pojďte ke mně všichni'), tedy dnešní verš před evangeliem, a téma pozvání hříšníka k odpuštění přímo rezonuje s evangelní hříšnicí u Ježíšových nohou (Lk 7,36-50).

Píseň o společenství všech svatých a povolání ke svatosti vhodně rámuje památku sv. Roberta Bellarmina, aniž jmenuje jiného konkrétního světce; motiv svědků a sloupů víry ladí s jeho obranou víry.

Sloka 6 cituje Mt 11,28 z dnešní aklamace a celá píseň o Srdci jako prameni milosrdenství a odpuštění hříšníkům odráží evangelium o ženě, jíž bylo mnoho odpuštěno.

Ignaciánská modlitba Suscipe přímo odkazuje na jezuitskou spiritualitu sv. Roberta Bellarmina, jezuity; odevzdání všeho z milosti ladí i s Pavlovým 'Boží milostí jsem to, co jsem' (1 Kor 15,10).

Sloka 5 cituje dnešní verš před evangeliem Mt 11,28 o pozvání obtížených; vroucí důvěra v Kristovu lásku doplňuje téma odpuštění z evangelia.

Píseň z oddílu ke svatým s motivem vyznání vin a přímluvy před Božím trůnem; vhodná pro památku světce, byť bez specifické vazby na dnešní texty.

Prosba o odpuštění a lásku, která dává víc než přijímá, tematicky odráží dnešní evangelium — komu se odpouští mnoho, mnoho miluje; sloka 4 cituje Mt 6,14-15 o odpuštění.

Píseň o kněžství a věčném Veleknězi má oporu v památce biskupa; prosba za pastýře pro osiřelá stáda navazuje na vstupní antifonu o Hospodinu ustanovujícím pastýře (Ez 34).

Sloka 1 s motivem marnotratného syna a přijetí kajícníka za syna souzní s dnešním evangeliem o odpuštění hříšnici; univerzální mešní píseň pro mezidobí.

Kající vyznání tíhy hříchů a naděje v laskavého Ježíše (sloka 3) odpovídá dnešnímu tématu odpuštění a lásky hříšnice ke Kristu.

Vyznání nehodnosti se setníkovou vírou (sloka 6, Lk 7,6-7 — táž kapitola jako dnešní evangelium) a téma Krista přicházejícího s odpuštěním pasují k dnešní bohoslužbě.

Zkroušenost srdce jako vstupní dispozice a milost oběti kanoucí na svět ladí s kajícím tónem dnešního evangelia o odpuštěných hříších.

Litanický chvalozpěv s motivem odpuštění hříchů a Dobrého pastýře (sloka 6, Jan 10,11) volně navazuje na vstupní antifonu o pastýři i téma milosrdenství.

Srdce Ježíšovo jako zdroj milosrdné lásky, která miluje dřív, než ji poznáme, volně odráží dnešní evangelium o lásce plynoucí z odpuštění.