Sloka 2 cituje podobenství o domu na skále a na písku z Mt 7,24–27, přímou synoptickou paralelu dnešního evangelia Lk 6,47–49. Také zdůrazňuje Boží slovo jako pevný základ života.

Sloky 1–2 citují dnešní verš Jan 14,23: láska ke Kristu se projevuje zachováváním jeho slova a vede k přebývání Otce i Syna u věřícího.

Sloka 2 cituje Jan 14,23 a zdůrazňuje, že pravá láska k Bohu se poznává podle poslušnosti jeho slovu. Tím zároveň vystihuje evangelní požadavek nejen slyšet, ale také jednat.

Celá píseň cituje Jan 14,23 a spojuje Boží přebývání s nesením trvalého ovoce. Motiv ovoce se přímo pojí s dnešním obrazem stromu poznávaného podle jeho plodů.

Sloka 2 odráží Mt 7,21 a Jak 1,22: víra se musí projevit skutky a plněním Boží vůle. To přesně odpovídá Ježíšovu varování před oslovením 'Pane, Pane' bez jednání podle jeho slov.

Sloka 9 cituje Mt 7,21, tedy výrok o těch, kdo říkají 'Pane, Pane', ale neplní Boží vůli. Shoda je velmi přesná, i když tento motiv tvoří jen jednu sloku z rozsáhlé křestní písně.

Sloky 4–5 citují Jer 2,13 a výslovně stavějí modlářství a prázdné cisterny proti Kristu jako prameni živé vody. Píseň tak propojuje Pavlovu výzvu utéci před modloslužbou s dnešní žízní duše po živém Bohu.

Sloky 4–5 citují výrok, že nelze sloužit dvěma pánům, a další sloky označují přilnutí k věcem za modloslužbu. To konkrétně odpovídá Pavlovu protikladu mezi stolem Páně a stolem zlých duchů.

Sloky 5–6 rozvíjejí obraz stromu u vody, který nese ovoce, a tím konkrétně navazují na dnešní strom poznávaný podle plodů. Voda zároveň připomíná touhu po živém Bohu z dnešní antifony.

Sloky 4–5 zpívají o Kristově těle jako chlebu a jeho krvi jako nápoji. Tím výrazně rozvíjejí dnešní Pavlova slova o kalichu požehnání a účasti na Kristově těle a krvi.

Sloky 4–6 citují ustanovení Eucharistie a výslovně zpívají o lámání chleba, Kristově těle a kalichu. Tyto obrazy úzce souvisejí s dnešním čtením o jednom chlebu a účasti na Kristově těle.