Sloka 2 cituje Žl 130,7 o hojné Boží milosti a zároveň nazývá Boha 'Pastýřem výborným'. Spojuje tak dnešní prosbu o slitování s obrazem pastýře, který se ujímá svého lidu.

Sloka 3 přímo odráží Ez 34,11–12: Bůh jako 'Pastýř předůstojný' navštěvuje svůj rozptýlený lid. To přesně odpovídá dnešnímu zaslíbení: 'Já sám vyhledám své stádo a ujmu se ho.'

Sloky 2–3 staví do středu Krista Dobrého Pastýře a prosí, aby stádce nebylo vydáno 'nájemcům nedbalým'. Sloka 4 rozvíjí obraz ztracené ovce nesené zpět ke stádu, což navazuje na Ez 34 o hledání rozptýlených ovcí.

Sloka 4 odráží dnešní podobenství o dělnících na vinici z Mt 20,1–16. Píseň zároveň prosí o dobré pastýře, což se dotýká i prvního čtení o špatných pastýřích Izraele.

Sloka 2 zpívá o rozptýlených ovcích shromážděných Kristem do jednoho ovčince. Tím dobře navazuje na Ez 34, kde se Boží stádo rozprchlo a Hospodin sám je chce znovu shromáždit.

Sloka 2 odráží Mt 20,1–16 obrazem Kristových dělníků na vinici. Píseň posouvá podobenství k misijnímu poslání církve, proto je tematicky blízká, i když nevyjadřuje hlavní pointu denáru a Boží štědrosti.

Sloka 2 cituje Lk 15,4–7 o nalezené ztracené ovci a sloka 3 odráží Jan 10 o Dobrém Pastýři. Píseň tak rozvíjí Boží iniciativu hledat ztracené, která je v dnešním Ez 34 klíčová.

Sloka 1 představuje Krista jako 'nejvyššího knížete pastýřů' a sloka 3 popisuje vlastnosti věrných služebníků. To tvoří vhodný protiklad k Ez 34, kde jsou odsouzeni pastýři, kteří pásli jen sami sebe.