Systematická hymnická parafráze všech osmi blahoslavenství z Horského kázání (Mt 5,3–12) — přesně dnešní evangelium. Každá sloka rozvíjí jedno blahoslavenství, píseň je přímo určena pro den, kdy se blahoslavenství čtou.

Přímá citace Mt 5,3 (blahoslavení chudí duchem) a Mt 5,4 (blahoslavení plačící) — první dvě blahoslavenství z dnešního evangelia. Píseň je výslovně určena pro mezidobí při evangeliu o blahoslavenstvích.

Zhudebňuje Žl 27 — přímá citace Žl 27,1 (sloka 1), Žl 27,3 (sloka 2), Žl 27,7 (sloka 3), Žl 27,9 (sloka 4). Vstupní antifona dnes zní právě Žl 27,1–2: 'Hospodin je mé světlo a má spása, koho bych se bál?'

Sloka 1 cituje Žl 27,1 — totožné znění jako dnešní vstupní antifona 'Hospodin je mé světlo a má spása'. Osobní vyznání důvěry s pavlovským motivem neodlučitelnosti od Krista.

Sloka 2 výslovně zmiňuje Eliáše živenéného Bohem v čase hladu — přímá shoda s dnešním prvním čtením (1 Král 17,1–6) o Eliášovi u potoka Kerit, kterého krmili havrani.

Kristova chudoba a zaslíbení malému stádci (Lk 12,32) rezonuje s blahoslavenstvím chudých v duchu (Mt 5,3) i s Eliášovou prorockou chudobou z prvního čtení.

Bůh bdí nad spravedlivým a chrání ho svou mocí — odráží Žl 121,3–8 (dnešní responsoriální žalm) i téma Boží prozřetelnosti z prvního čtení o Eliášovi.

Odráží Žl 121,4–8 (Boží ochrana ve dne i v noci) a motiv světla Božího slova — souzní s dnešním žalmem i vstupní antifonou 'Hospodin je mé světlo'.

Sloka 13 cituje Mt 5,4 a Mt 5,10–12 (blahoslavenství plačících a pronásledovaných), sloka 12 cituje Mt 10,29–30. Rozsáhlá píseň o smyslu utrpení s přímými vazbami na dnešní evangelium.

Kristovo zaslíbení malému stádci (Lk 12,32) a motiv dobrovolné chudoby rezonují s blahoslavenstvím chudých v duchu z dnešního evangelia.