Píseň o povolání k řeholnímu životu v evangelních radách přesně odpovídá památce sv. Rity, řeholnice. Sloka 4 cituje Mt 19,29 (stokrát více tomu, kdo opustil vše) — totéž jako antifona k přijímání. Sloka 3 (zrno, které musí umřít) a sloka 5 (úpal dne i temné noci) odrážejí Ritino trpělivé utrpení a moudrost kříže.

Modlitba Suscipe — naprosté odevzdání svobody, rozumu a vůle Bohu — vystihuje řeholní zasvěcení sv. Rity. Antifona k přijímání mluví o opuštění všeho a následování Krista, píseň je přesným zhudebněním tohoto postoje.

Obecný zpěv ke všem svatým, vhodný pro nezávaznou památku. Motiv překonávání pokušení, plnění Boží vůle a přebývání v ráji z pouhé milosti odpovídá Ritinu životu ve víře a oběti.

Velikonoční zpěv díkůvzdání za vykoupení — odpovídá velikonoční době. Sloka 3 o apoštolském svědectví potvrzeném utrpením a sloka 4 o teologálních ctnostech rezonují s Ritiným životem víry, naděje a lásky uprostřed soužení.

Velikonoční píseň oslavující Kristovo vítězství. Sloka 4 o sebeobětování jako odpovědi na Kristovu lásku a sloka 7 o Kristu jako živoucím Chlebu odpovídají velikonočnímu tajemství zmíněnému ve vstupní modlitbě.

Velikonoční hymnus s motivem Dobrého pastýře (sloka 1, 6 — Jan 10,11) — evangelium dne mluví o pasení ovcí. Kristus jako Beránek obětní (sloka 6) a chléb života (sloka 5) propojují velikonoční dobu s eucharistií.

Velikonoční píseň s motivem Dobrého pastýře ve sloce 6 (Jan 10,11–16), který koresponduje s evangeliem o trojím Petrově pověření 'Pas moje ovce'. Velikonoční radost a eucharistická adorace odpovídají době.

Velikonoční zpěv s motivem Kristova průvodcovství na cestě (sloka 2 — hořící srdce) a svědectví životem (sloka 5). Velikonoční charakter odpovídá době; motiv 'víc než ústy, celým žitím svým' rezonuje s Ritiným životním svědectvím.

Osobní modlitba ke kříži jako společníku života — vstupní modlitba dne mluví o moudrosti kříže a spojování soužení s Kristovým utrpením. Ritino charisma trpělivého nesení kříže přesně odpovídá.

Christocentrická píseň o naprostém odevzdání Kristu jako jediné útěše a naději. Vstupní antifona 'Hospodin je mým dědičným podílem' i Ritino celoživotní spolehnutí na Krista v utrpení rezonují s tímto textem.

Prosba o proměnu v nástroj Božího pokoje. Ač spojená se sv. Františkem, je použitelná obecně. Motiv odpuštění, smíření a sebedarující lásky odpovídá Ritinu životu v augustiniánské řeholi a jejímu charismatu odpouštění.

Sloka 6 cituje Jan 10,11 a 10,3 (Dobrý pastýř znající ovce jménem) — přímá vazba na evangelium o trojím pověření Petra k pastýřské službě. Velikonoční doba a christologický charakter odpovídají.

Eucharistická píseň pokrývající celou mši. Sloka 8 s motivem emauzských učedníků a prosba 'zůstaň s námi' odpovídají velikonoční době; obecně vhodná pro mši v jakékoli době.

Velikonoční hymnus o Církvi založené na skále a Kristově vzkříšení. Motiv eucharistické many (sloka 7) a velikonočního vítězství odpovídá době, ale specifická vazba na dnešní texty je slabší.

Velikonoční zpěv s narací o prázdném hrobu a andělské zvěsti. Odpovídá velikonoční době, ale bez specifické vazby na sv. Ritu nebo dnešní evangelium o pastýřském pověření.