Kristus jako Nejvyšší kníže pastýřů, dar stádce od Otce (Jn 17,6-9), apoštolské poslání, posvěcení Duchem a věrní strážci Církve — přímý odraz velekněžské modlitby i Pavlova rozloučení s efezskými staršími (Sk 20).

Dobrý pastýř hledající ztracené ovce, věrní pastýři vs. nájemníci, zachování ve Slově — odpovídá antifóně k přijímání (Ez 34,15) i Pavlovu varování před vlky (Sk 20,29).

Posvěcení skrze Slovo (Jn 17,17) je výslovně přítomno; prosba o otevření srdcí pravdě svatých čtení přímo odráží dnešní zvolání před evangeliem.

'Nazval jsem vás přáteli' (Jn 15,15), sdílení Otcova zjevení, trojiční přebývání — stejný kontext Ježíšovy řeči na rozloučenou jako Jn 17; velikonoční alleluia.

'Aby všichni byli jedno' (Jn 17,21), shromáždění rozptýlené Církve — přímo odráží Ježíšovu modlitbu za jednotu učedníků ve velekněžské modlitbě.

Věrný Pastýř shromažďující rozptýlené stádce, světlo pravdy, vyvolení uchráněni od záhuby (srov. Jn 17,12) — teologicky blízké velekněžské modlitbě.

Kristus jako cesta, pravda a život (Jn 14,6), nebeský velekněz přimlouvající se u Otce, prosba o ochranu Církve před zlým (Jn 17,15) — joanovská christologie dnešního evangelia.

Zjevení Otcova jména (Jn 17,6.26) a Kristův vstup do Otcovy slávy — přímý odkaz na klíčový motiv velekněžské modlitby.

Svátek vyznavače a kazatele Božího slova — odpovídá památce sv. Bernardina Sienského jako františkánského kazatele a šiřitele úcty ke Jménu Ježíšovu.

Stádce důvěřující pastýři, vyslání dělníků, pomazání Duchem — komisionární motiv odpovídá vyslání učedníků do světa (Jn 17,18).

Prosba o přímluvu světce jako Božího přítele (Jn 15,15) u Otce — vhodné pro památku svatého ve velikonočním období s alleluia.