Píseň ke cti všech svatých — sloka 5 o odvaze mučedníků čerpajících sílu z chleba života a sloka 6 o povolání ke svatosti přesně sedí k památce mučedníka Jana I.; motiv 'stopy svatých září světlem' odpovídá následování stálosti ve víře.

Zpěv ke cti mučedníků — 'prolití krve, svědectví víry' a dar statečnosti od Ducha Svatého přímo odpovídají papežskému mučedníku Janovi I.; sloka 6 o síle z Těla Páně rezonuje s modlitbou po přijímání.

Píseň o radikálním následování Krista po vzoru svatých — motiv nesení kříže (sloka 5), zrna pšeničného (sloka 3) a povolání 'Pojď za mnou' odpovídá antifonce k přijímání (Mt 16,24) i stálosti ve víře sv. Jana I.

Velikonoční píseň primárního oddílu — Kristus jako vítězný Beránek, 'smrtí smrt jsi překonal' rezonuje s evangeliem Jan 16,33 'Já jsem přemohl svět'; pozdrav pokoje apoštolům (sloka 6) propojuje velikonoční radost s tématem dne.

Velikonoční hymnus z primárního oddílu — sloka 3 o apoštolském svědectví potvrzeném mučednickou smrtí přímo odráží charakter sv. Jana I.; 'Kristus láme pouta smrti' koresponduje s Ježíšovým vítězstvím nad světem (Jan 16,33).

Velikonoční zpěv z primárního oddílu — Kristovo vítězství jako základ neotřesitelnosti Církve; 'přemožen je lidstva škůdce' odpovídá evangeliu 'Já jsem přemohl svět'; eucharistické sloky 7–8 vhodné k přijímání.

Velikonoční hymnus primárního oddílu — vítězství nad smrtí a ďáblem (sloka 1) rezonuje s Jan 16,33; sloka 10 o naději vzkříšení propojuje velikonoční radost s odvahou mučedníka.

Důvěra v Boží prozřetelnost při zkouškách — sloka 4 'když je nejhůř, ty jsi nejblíž' a sloka 5 o Kristově příkladu nesení kříže (Mt 16,24) dobře doplňují antifonu k přijímání a mučednický kontext.

Sloka 3 o nesení kříže s Boží útěchou a sloka 4 o lásce 'po vzoru toho, jenž dal život za hříšné' odpovídají antifonce k přijímání (Mt 16,24) i mučednické stálosti sv. Jana I.

Velikonoční zpěv z primárního oddílu — sloka 6 o Dobrém pastýři a jeho oběti za stádo propojuje velikonoční dobu s tématem pastýřského mučednictví papeže Jana I.

Sloka 3 o Duchu Svatém jako Duchu pravdy (Jan 16,13) navazuje na kontext Ježíšovy řeči v dnešním evangeliu (Jan 16,29–33); trinitární rámec a sloka 4 o velekněžské modlitbě za jednotu.

'Jeden Pán, jedna víra, jeden křest' (Ef 4,5) rezonuje s prvním čtením o křtu ve jménu Pána Ježíše a sestoupení Ducha Svatého v Efesu; motiv jednoty Církve odpovídá papežskému svátku.

Naléhavé pozvání ke Kristu — sloka 6 'z kříže volá: Pojď' rezonuje s antifónou k přijímání (Mt 16,24); motiv vytrvalosti a odevzdání celého života odpovídá mučednické stálosti.

Velikonoční sekvence z primárního oddílu — 'Se smrtí život utkal se v podivuhodném zápase' odráží Kristovo vítězství nad světem (Jan 16,33); klasický velikonoční zpěv vhodný pro dobu.

Velikonoční zpěv z primárního oddílu — narativní svědectví o Vzkříšeném; sloka 5 o vyznání víry za zavřenými dveřmi rezonuje s evangeliem o víře učedníků (Jan 16,29–30).