Píseň přímo ke slavnosti Nanebevstoupení Páně — Kristus vstupuje v radost Otce, utěšuje učedníky, slibuje Ducha utěšitele, svěřuje misijní poslání (sloky 5–6 citují Mk 16,15–16), požehnání při odchodu (Lk 24,50–51), obraz vítěze vstupujícího na výsost (Ef 4,8) a přímluva před Otcem (Žid 7,25).

Nanebevstoupenská píseň — Kristus jako slavný Král vstupuje na nebesa, apoštolové hledí vzhůru a andělé k nim promlouvají (Sk 1,9–11), příslib druhého příchodu v těle, otevření cesty ke spáse. Přesně odpovídá dnešnímu prvnímu čtení.

Píseň přímo k Nanebevstoupení — Kristus vstupuje triumfálně do nebeské slávy s korunou vítězství (Sk 1,9–11), přemáhá smrt, eschatologický příslib přijetí věrných a pneumatologický závěr o plameni Ducha Svatého anticipující Letnice.

Přímo ke slavnosti Nanebevstoupení — Kristus po utrpení vstoupil na nebe s radostí (Sk 1,9–11, Lk 24,50–51), výzva k sebezáporu a následování Krista (Lk 9,23). Propojuje nanebevstoupení s mravní výzvou.

Chvalozpěv Kristu Králi vyvýšenému na nebesa — 'Kristu, králi velebnému, na nebe vyvýšenému' přímo odpovídá nanebevstoupení; univerzální zjevení pravdy všem národům koresponduje s misijním posláním z Mt 28,19.

Sloka 2 cituje Flp 2,8–9 o kenoze a vyvýšení nad andělské kůry (Ef 1,20–21) — přesně odpovídá druhému čtení; motiv nanebevstoupení jako povýšení lidské přirozenosti do božské důstojnosti.

Velikonoční píseň zahrnující nanebevstoupení — sloka 4 cituje Flp 2,8–11 o povýšení a udělení moci (Mt 28,18), sloka 5 reflektuje Kristovu přímluvu jako velekněze (Žid 7,25), odpovídá antifonce k přijímání (Žid 10,12).

Velikonoční píseň výslovně zahrnující nanebevstoupení — sloka 3 líčí Velké poslání (Mk 16,14–15, Mt 28,18–20), udělení požehnání před odchodem (Lk 24,50–51) a výklad Písma učedníkům.

Misijní píseň přímo citující Mt 28,19–20 a Mk 16,15 — 'Do světa jděte' a 'vždycky a všude jsem s vámi' odpovídá dnešnímu evangeliu a verši před evangeliem. Vhodná k nanebevstoupení jako vysílací zpěv.

Katechetická píseň o apoštolském poslání — sloka 3 cituje Mt 28,19–20, sloka 4 reflektuje příslib Kristovy přítomnosti do konce věků (Mt 28,20) a dar Ducha Svatého (Sk 1,8), což odpovídá prvnímu čtení.

Sloka 3 odráží Mt 28,18–20 o apoštolské moci, eklesiologický motiv církve jako nového Siónu upevněného svátostmi; odpovídá misijnímu rozměru nanebevstoupení, i když není specificky nanebevstoupenská.

Kristus jako Král na pravici Otcově (Žid 1,3, Mk 16,19), přebývající v církvi a spravující ji dary Ducha Svatého — odpovídá druhému čtení (Ef 1,20–21) a motiv zaslíbení Ducha z Sk 1,8.