Obecná píseň ke svatým oslavující společenství svatých jako přímluvců a vzorů víry; sloka 5 o chlebu života jako zdroji odvahy vyznavačů a mučedníků odpovídá Atanášovu neohroženému vyznání víry. Povolání ke svatosti (sloka 6) rezonuje se vstupní modlitbou.

Obecná píseň ke svatým o radikálním následování Krista; Boží slovo jako meč a důl moudrosti (sloka 2) dobře sedí k učiteli Církve, obraz zrna, které musí umřít (sloka 3), odpovídá Atanášovu pronásledování a exilům pro pravdu víry.

Píseň ke svátku apoštolů s motivem vyvolení, rozsévání pravdy do světa a eucharistického společenství; Atanáš jako biskup a učitel sdílí apoštolský rozměr hlásání víry. Obecná apostolská tematika je přijatelná.

Velikonoční píseň s bohatou kristologií – Kristus jako vítězný Král, eucharistická adorace a pozdrav pokoje. Velikonoční charakter odpovídá době; motiv Kristovy slávy skryté ve svátostných způsobách rezonuje s Atanášovým vyznáním Kristova božství.

Velikonoční zpěv zdůrazňující, že Kristus vstal ‚vlastní mocí' (sloka 4) – důraz na božství Kristovo přímo koresponduje s Atanášovou obhajobou Kristovy soupodstatnosti s Otcem. Vhodná pro velikonoční dobu.

Velikonoční píseň s prosbou za jednotu Církve (sloka 5) a přímluvou všech svatých (sloka 6) – oba motivy propojují velikonoční charakter doby s památkou světce, který bojoval za jednotu víry.

Velikonoční hymnus s motivem Církve jako pevné skály a trinitární doxologií (sloka 3) – Kristus roven Otci i Duchu, což přímo rezonuje s nicejskou ortodoxií, kterou Atanáš hájil.

Kristologický chvalozpěv s titulem Cesta, Pravda a Život citujícím Jan 14,6 – přímá vazba na dnešní evangelium (Jan 14,7–14). Sloka 5 o úhelném kameni odráží antifonu k přijímání (1 Kor 3,11).

Trinitární píseň s proklamací Boží lásky (Jan 3,16) a motivem živého chrámu; trojiční teologie rezonuje s Atanášovým dílem a sloka 9 cituje Mt 28,18–20 o veškeré moci – Kristovo božství.

Velikonoční zpěv o vykoupení s motivem apoštolského svědectví potvrzeného mučednickou smrtí (sloka 3) – paralela k Atanášovu pronásledování za víru. Teologální ctnosti (sloka 4) doplňují vstupní modlitbu o poznání a lásku.

Velikonoční hymnus vyznávající Krista jako Boha věčného a Krále národů (sloka 7); prázdný hrob jako svědectví Kristova božství (sloka 6) odpovídá Atanášovu zápasu o vyznání plného Kristova božství.

Velikonoční narativní píseň; Tomášovo vyznání ‚Věřím, žes můj Bůh a Pán' (sloka 5) je přímou paralelou k nicejskému vyznání božství Kristova, které Atanáš bránil.

Píseň o jednotě Církve s citací Ef 4,5 ‚jeden Pán, jedna víra, jeden křest'; motiv jednoty víry rezonuje s Atanášovým zápasem za nicejskou ortodoxii proti ariánskému rozkolu.

Mešní píseň s motivem Kristovy přítomnosti ve slově, které křísí mrtvé (sloka 2), a cestou cest (sloka 6 – Jan 14,6); vazba na dnešní evangelium o poznání Otce skrze Syna.

Velikonoční mariánská antifona Regina caeli – sezónní závěrečný zpěv pro velikonoční dobu, liturgicky vhodný na závěr mše.