Sloka 4 vyjadřuje ochotu ztratit časný život pro věčný — přesný motiv mučedníka Petra Chanela i antifony o pšeničném zrnu (Jan 12,24). Sloka 2 odpovídá hlásání evangelia všem národům (1. čtení o Antiochii), sloka 3 cituje Jan 17,3 — poznání Otce a Syna, které koresponduje s Jan 10,30 'Já a Otec jedno jsme'.

Píseň přímo oslavuje Boha za vítězství jeho mučedníka — přesně odpovídá památce sv. Petra Chanela. Výčet utrpení (sloka 3) a věrnost až do smrti zrcadlí misionářské mučednictví; svátek mučedníků je explicitně uvedenou dobou.

Sloka 5 obsahuje obraz obilného zrna zasazeného do země (odráží Jan 12,24) — přímá shoda s antifonou k přijímání. Sloka 7 mluví o věčném životě a vzkříšení, což koresponduje s evangeliem Jan 10,28 'Já jim dávám věčný život'.

Sloka 3 cituje Jan 10,27 'ovce slyší můj hlas' — doslovná shoda s dnešním veršem před evangeliem. Motiv stádce svěřeného pastýři a naslouchání Božímu hlasu přímo odpovídá evangeliu o Dobrém pastýři.

Píseň rozvíjí obraz Dobrého Pastýře pečujícího o stádce (cituje Jan 10,11–16), pastvy na zelených horách a ztracené ovce — přímá vazba na evangelium Jan 10,22–30 o ovcích, které slyší Pastýřův hlas.

Motiv svatých apoštolů a mučedníků poslaných jako ovce mezi vlky (cituje Mt 10,16) a ochota k mučednické smrti odpovídají památce sv. Petra Chanela. Prosba za milost následování svatých koresponduje se vstupní modlitbou.

Sloka 2 o vykoupení krví a sloka 3 'my jsme tvoji a ty náš' s motivem slova rozsetého po světě odpovídají evangeliu o ovcích, které patří Kristu, i prvnímu čtení o šíření evangelia do Antiochie.

Velikonoční píseň vhodná dobou; zvěst pokoje, vyvedení ze stínu smrti a motiv věčného života (sloka 2) korespondují s Ježíšovým příslibem 'Já jim dávám věčný život' z dnešního evangelia.

Obraz rozptýlených ovcí shromážděných do jednoho ovčince skrze Krista (odráží Jan 10,16) přímo odpovídá evangeliu o Pastýři a jeho ovcích; 1. čtení o růstu církve v Antiochii je také 'shromážděním' nových věřících.

Velikonoční chvalozpěv s aleluja; motiv vykoupení Kristovou krví a otevření nebeské brány koresponduje s velikonoční dobou a mučednickou tematikou (krev mučedníka jako semeno nových křesťanů).

Kristus jako 'nejvyšší kníže pastýřů' (1 Petr 5,4) s motivem apoštolské posloupnosti a pastýřské péče odpovídá evangeliu o Dobrém pastýři; sloka 6 o zpečetění krví se dotýká mučednického kontextu.