Přímá shoda s přijímací antifonou (1 Pt 2,24 – 'jeho ranami jsme uzdraveni') i s evangeliem: Kristovo nevinné utrpení za hříšníky, nesení kříže. Zcela odpovídá postnímu charakteru dne.

Pronásledování spravedlivého, důvěra v Boží prozřetelnost (Mt 10,28–31), utrpení jako cesta ke slávě – přesně odpovídá Jeremiášovu údělu z prvního čtení i Ježíšovu ohrožení ukamenováním v evangeliu.

Kristova nezměrná láska platící dluh hříšníků svou nevinnou krví, rány jako brána milosrdenství (Iz 53, 1 Pt 1,18–19). Výborně koresponduje s přijímací antifonou i postním charakterem.

Beránek Boží ukazující rány Otci, lékař duší – koresponduje s přijímací antifonou (uzdravení ranami Kristovými) i kajícím tónem. Příklady kajícníků (Magdaléna, lotr) posilují postní rozměr.

Kristus jako Moudrost Otce, nevinné utrpení za hříšníky, prosba o vstup do Království – odpovídá evangeliu (Syn Boží pronásledovaný) i postnímu rozjímání o Kristově utrpení.

Kristův příklad utrpení jako vzor pro pronásledované, 'nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo' (Mt 10,28) – přímá vazba na evangelium, kde chtějí Ježíše ukamenovat, i na Jeremiášovo pronásledování.

Kristova kenose a dobrovolné utrpení, nesení kříže, vstup do slávy skrze bolest – odpovídá narůstajícímu napětí před pašijemi a postnímu duchu dne.

Kajícná prosba o Boží milosrdenství a uzdravení – koresponduje se vstupní antifonou (Ž 31: 'Smiluj se nade mnou, Pane') a kajícím tónem postního dne.

Volání z hlubin (Ž 130) o Boží milosrdenství – rezonuje se vstupní antifonou (prosba pronásledovaného spravedlivého) i odpovědním žalmem (Ž 18: 'V úzkosti jsem volal k Hospodinu').

Kristus jako nevinný Beránek dobrovolně trpící na kříži za hříchy lidstva – postní meditace v souladu s přijímací antifonou a atmosférou blížících se pašijí.

Pokorné vyznání nehodnosti a prosba o odpuštění skrze Krista – kajícný charakter odpovídá postnímu období a vstupní antifoně.

Následování Krista na úzké cestě, zapření sebe a nesení kříže (Lk 9,23) – vhodné pro postní období s narůstajícím napětím před pašijemi.