Postní hymnus o Kristově kenoze – ačkoli věčně rovný Otci, přijal chudobu a kříž. Rezonuje s Janovým evangeliem (Ježíšova božská preexistence a dobrovolné utrpení) i s antifonou k přijímání (Otec neušetřil vlastního Syna, Řím 8,32).

Postní kající hymnus s výzvou 'Slyšte hlas Boha vašeho' přímo odpovídá aklamaci z Žalmu 95 (nezatvrzujte svá srdce, slyšte Hospodinův hlas) a tématu nové smlouvy zapsané v srdci (Jer 31,33), což propojuje starozákonní smlouvu s Abrahámem i vstupní antifonu o prostředníku nové smlouvy.

Kristologický hymnus zdůrazňující Kristovu preexistenci, nebeské velekněžství a výroky 'Já jsem' (cesta, pravda, život, světlo, chléb živý). Přímo rezonuje s Jn 8,51 (kdo zachovává mé slovo, neuzří smrt) a s Kristovým zjevením božské identity v evangeliu.

Postní meditace o Kristově utrpení – nevinný Beránek trpí za hříchy lidstva. Odpovídá vstupní antifoně (Kristova smrt jako zadostiučinění za hříchy) a celkovému kajícímu a konfrontačnímu tónu liturgie.

Hymnus o spáse skrze Kristovu krev – ospravedlnění, zrušení dlužního úpisu na kříži. Propojuje se se vstupní antifonou (prostředník nové smlouvy, jehož smrt přináší odpuštění) i s antifonou k přijímání (Bůh neušetřil svého Syna).

Rozšířené Agnus Dei – Kristus jako nevinný Beránek, jediná smírná oběť, ukazuje své rány Otci. Koresponduje se vstupní antifonou o Kristově prostřednické smrti a s postním kajícím rázem liturgie. Příklady kajícníků (Magdaléna, lotr, Petr) vhodně doplňují.

Postní kající hymnus s pozváním žíznivých k živé vodě a obnově smlouvy (Iz 55, Jer 31). Téma nové smlouvy zapsané v srdci propojuje Abrahámovu smlouvu z prvního čtení se vstupní antifonou o prostředníku nové smlouvy.

Postní kající hymnus – Kristus jako nebeský posel volá k pokání, Boží království se přiblížilo. Odpovídá aklamaci (nezatvrzujte srdce, slyšte hlas Páně) a evangelijnímu konfrontačnímu tónu Ježíšova zjevení.

Postní kající hymnus s trinitární strukturou – Kristovo zástupné zadostiučinění za hřích, dar zkroušeného srdce, výzva k obrácení. Propojuje se se vstupní antifonou (Kristova smrt jako zadostiučinění) a celkovým kajícím charakterem dne.

Kající hymnus o nehodnosti hříšníka a prosbě o odpuštění skrze Krista prostředníka. Motiv marnotratného syna a Boží milosrdné otcovství doplňuje postní ráz a téma smlouvy (Bůh jako Otec).

Hymnus o utrpení spravedlivých – 'nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo' (Mt 10,28). Rezonuje s evangelijní scénou, kde Ježíše chtějí kamenovat, a s postním tématem pronásledování a vytrvalosti ve víře.

Hymnus propojující adventní touhu s postní meditací o utrpení – prosba o Kristovo navštívení, Trpící služebník, touha spatřit Boha. Vhodný v postní době, rezonuje s Ježíšovým zjevením své božské identity a konfrontací v chrámu.

Hymnus o mytí nohou a přechodu od staré k nové smlouvě (Jan 13). Téma nové smlouvy se propojuje se vstupní antifonou (Kristus prostředník nové smlouvy) a je vhodný pro postní dobu, byť primárně pro Zelený čtvrtek.