Přímo odkazuje na farizejskou pýchu a pokoru celníka (Lk 18,9-14), prosí o osvobození od pýchy a dar pokory – přesně odpovídá evangeliu i vstupní antifoně o Božím milosrdenství.

Modlitba nehodného hříšníka, který se neodvažuje nazvat Boha Otcem (obraz marnotratného syna), přesně zrcadlí postoj celníka z evangelia – pokora, zkroušenost, důvěra v Boží milosrdenství.

De profundis – volání z hlubin hříchu, vyznání nehodnosti před Bohem a naprostá důvěra v jeho milosrdenství. Odpovídá postoji celníka z evangelia i Žalmu 51 v responsoriálním žalmu.

Kajícná píseň o zkroušeném srdci jako Božím daru, s obrazy Davida kajícníka a marnotratného syna – přímo rezonuje s tématem Hosea 6,6 (lásku chci, ne oběť) a ospravedlněním pokorného.

Kajícný žalm (Ž 6) – prosba nemocného hříšníka o Boží uzdravení skrze milost. Odpovídá kajícímu tónu dne i Oseášovu obrazu Boha, který raní a uzdraví (Oz 6,1).

Výzva k milosrdnému přístupu k hříšníkům s připomínkou vlastní hříšnosti – přímo koresponduje s Ježíšovým varováním před farizejským souzením druhých a s pokorou celníka.

Prorocká výzva ke slyšení Božího hlasu a obrácení – rezonuje s aklamací 'Uslyšíte-li dnes jeho hlas, nezatvrzujte svá srdce' (Ž 95,8) a s Oseášovou výzvou k návratu k Hospodinu.

Boží pozvání žíznivých a obtížených k živé vodě milosti, nová smlouva zapsaná v srdci (Jer 31,33) – odpovídá Oseášovu 'poznání Boha' a postnímu volání k obrácení.

Kajícná meditace o Kristově nezměrné lásce a otevřené bráně milosrdenství pro každého hříšníka – koresponduje s tématem Božího milosrdenství vůči zkroušenému celníkovi.

Rozšířené Agnus Dei s příklady kajícníků (Magdaléna, lotr, Petr) přijatých Kristovým milosrdenstvím – vhodné k přijímání jako odezva na antifonu o celníkovi prosícím o smilování.

Kristus jako vzor pokory – kenosis od božské rovnosti k chudobě a kříži. Odpovídá evangelnímu tématu 'kdo se ponižuje, bude povýšen' a postnímu rozjímání o následování Krista.